Historie Stříbrňanky

1.9.2010

Píše se rok 1970, konají se velké přípravy, v únoru má být přezkoušení.

Přehrávka to není lehká věc, strachy se všem třese brada i kolena, nastávajícímu kapelníkovi křídlovka plače. Nakonec to všechno dobře dopadlo a řádně se to zapilo.

To jsou slova z první strany kroniky Stříbrňanky a tak to vlastně před 40- ti lety všechno začalo.

 Her bylo stále více, zkoušelo se v malém sklípku ve Stříbrnicích, kterému se říkalo „konzervatoř“ a nástroje,  jak se píše v kronice, jim leštily manželky. Dodržoval se pitný režim, který se ustálil na bedně rumu a jedné sodovce. Na vystoupení se dopravovali „rychlobusem“ zn. IKARUS, byl to vyřazený linkový autobus. Ze začátku měli jen zpívající muzikanty a od roku 1974 se začali k nelibosti manželek ohlížet po zpěvačkách, nakonec prošly pouze dvě a to sestry Donátkovy  - Mirka a Marta (Horká).

  Od roku 1977 začíná hrát s kapelou také nynější kapelník Vojtěch Horký, který přivedl do kapely hudebního skladatele Slávka Smišovského a tak začala spolupráce.

Slávek Smišovský pomohl zdokonalit kvalitu kapely a také hlavně přinesl nové skladby. Trefou do černého byla Zahrada Moravy, kterou otextovala paní Marie Kolomazníková.

Přišlo také první pozvání do nahrávacího studia v Českém rozhlase Brno a vysílání v rozhlasových pořadech a televizi.

Slávka Smišovského vystřídal Václav Smola, vojenský muzikant z Kroměříže a po nějakém čase Zdeněk Gregor do doby, než odešel jako dirigent k Ústřední hudbě armády do Prahy.

 Dalším spolupracovníkem byl pan učitel Frýbort z Kyjova, který připravoval kapelu na soutěžní vystoupení do Kmochova Kolína. Po odchodu pana Frýborta vede kapelu až dodnes Vojtěch Horký sám.

 Přišla krásná spolupráce se skladatelem Jiřím Vránou, který psal pro Stříbrňanku skladby přímo na tělo. Vznikly skladby a aranže, které vyhrávají dodnes hitparády a mezi posluchači se staly velmi oblíbené - např. Den svatební, Stůj při mně láskou má, Kdo ze srdce dává, Dům s malou zahradou, Pohár vzpomínek, Lásku opratruj a další...

Všechny zaskočilo, že Jirka odešel tak brzy a nečekaně v 59 letech, v plné síle a pohodě.

 Stříbrňanka měla štěstí na textaře jako byli Hana Čiháková, Růžena Sypěnová, František Kožík, Václav Babula, Vladimír Salčák, Stanislav Pěnčík, Marie Kolomazníková, Antonín Pernička, Miloň Čepelka, Jarda Hájek, Josef Vašíček, Josef Dofek a další.

Právě na kvalitu textů se při výběru skladeb, které za 40 let kapela natočila, stále klade velký důraz.

 Dnes v kapele píše hned několik mladých muzikantů skladby, které se již staly velmi populární, jak doma, tak také v zahraničí. Je to velká výhoda Stříbrňanky, že má dostatek svých vlastních skladeb a nemusí přetáčet repertoár jiných kapel.

 O Stříbrňance se říká, že je poznat po prvních taktech a že dokáže potěšit posluchače všech věkových kategorií. Právě o to se celých 40 let své činnosti snaží.